Ve dnech, kdy se běžně píše o sklizni brambor a přehlídce klobouků, přichází zpráva, která otřásla redakcí, tiskárnou i celou Pražskou kavárnou. Ano, je to pravda: Kateřina Hanzlová a Marek Procházka oznámili, že se 31. října roku 2025 ve 13 hodin vezmou. A ne někde na poli – nýbrž v honosných prostorách Národopisného muzea v Praze, kde se spojí nejen ruce, ale i naprosto rozdílný, a přesto dokonale ladící pár.
Jak se tihle dva dali dohromady, je záhadou obdobného charakteru jako recept na tvarohové koláče babičky Procházkové. Bylo to třicátého nebo jednatřicátého srpna roku dvatisíce sedmnáct? To se bohužel nikdy nedovíme.
Celá událost slibuje být nejen dojemná, ale i veselá, stylová a upřímná – přesně jako budoucí manželé. A co na to společnost? No samozřejmě – těší se! A doufá, že kromě slz dojetí poteče i Kofola. Ale o tom až v dalších článcích...
Dělnící, pracující na této digitální platformě, stávkují. Požadují lepší podmínky pro práci a využití modernějších technologií než je HTML, CSS a PHP.
Objevil se tu ale jeden stávkokaz. Snaží se přivést tuto platformu k životu a díky tomu, tak poskytnout důležité informace všem pozvaným hostům.
Omluvte tímto veškeré aktuální problémy s webovou stránkou. Jako téma svatby je i technologie tohoto webu zasazena do historie.
Možná na tuto událost dorazí i fotograf. Prosíme tedy všechny zůčastněné, aby neházeli kyselý ksicht na tento výdobytek moderní technologie.
V dnešní době, kdy se svatební přípravy často podobají vojenské operaci a výběr ubrusů přináší větší úzkost než daňové přiznání, jsme se rozhodli obrátit na kapacitu nejvyšší – samotného českého rodáka pana Sigmunda Freuda. A jeho rada je jednoduchá: „Neanalyzujte to tolik. A hlavně se z toho nezblázněte.“
Nevěsta nemusí být dokonalá jako z magazínu, ženich nemusí umět valčík, host nemá povinnost dorazit ve fraku po pradědovi a teta Božena si stejně vezme kabelku, která se k ničemu nehodí. A to je v pořádku.
Na této svatbě se totiž nepřetváříme. Smíme se smát nahlas, když se prstýnek zakutálí pod lavici. Můžeme si přidat tři řízky, tančit extravagantní charleston a zapomenout text písničky, kterou jsme chtěli zazpívat novomanželům.
Proto prosíme – neupínejte se na dokonalost. Nejde o představení, ale o oslavu. A každá oslava je nejlepší, když se uvolní kravaty, sundají boty a někdo v tichosti odloží dietu.
Pokud se vám do rukou dostalo tištěné vydání těchto listů, je velmi pravděpodobné, že jste jedním z vyvolených, kdo byl pozván na velkou slávu. Tady je přehled všeho podstatného, co musíte vědět (a co je dobré si napsat na lednici, nebo alespoň na ruku):
Vážení čtenáři a pozvaní, svatba v duchu třicátých let? To není žádný rozmar, to je pocta době, kdy elegance neznala kompromisy a kde gentleman poznal dámu podle klobouku, nikoliv dle zmenšeného telekomunikačního zařízení pana Bella.
Barevné téma jsem vybírala nikoliv ze zaběhlých šablon pro všední svatby. Ó to by mě ani nenapadlo. Hlavní tématickou barvou celé této události je ocelová modř. Barva s lehkým industriálním náznakem, dokonale hodící se do tohoto období.
Ačkoliv dresscode není povinný, doporučuje se přijít v duchu 30. let. Pro ty, kdo tápou, přinášíme stručného módního průvodce.
Šaty pod kolena – ideálně rovného střihu nebo s jemným rozšířením ve spodní části. Hedvábí? Skvělé. Krajka? Výborně. Bavlna? Nevadí, hlavně když se v tom cítíte jako filmová hvězda. Vlasy ve vlnách – tzv. „finger waves“ jsou klasikou, ale i obyčejný drdol s perličkou udělá divy. Perlový náhrdelník – ideálně dlouhý, aby se houpal jako očekávání během prvního tance. Čelenka, klobouček, rukavičky – nejsou nutností, ale s nimi přijdete a ostatní jen tiše zamumlají: „Aha, tak tohle je styl.“ Boty s kulatou špičkou a malým podpatkem – ideální pro volné korzování i přebíhání mezi dortovým stolem a kávovým koutkem.
Sako a vesta – vlna či tweed, je to na vás. Pokud nemáte vestu, nevadí – ale kdo ji má, jistě si získá pozornost žen. Košile s límečkem – bílá klasika nebo pastelový odstín, a klidně s rukávy ohrnutými (v pozdějších hodinách). Kravata nebo motýlek – motýlek dodá švih, kravata důstojnost. Obojí? Riskantní, ale odvážným patří svět. Kšandy (šle) – nejenže drží kalhoty, ale také pozornost okolí. Klobouk – fedora, trilby či flat cap – nezapomeňte ho dramaticky sundat při pozdravu dam. Boty – čisté, kožené, vyleštěné. Pokud pískají, ať je to schválně.
Závěrem: Dresscode ve stylu 30. let je sice doporučený, nikoliv povinný, ale pamatujte – právě tyto detaily dělají z obyčejného večera výjimečný zážitek. A kdy jindy si vyzkoušet být dámou nebo pánem z doby první republiky než právě na svatbě, kde se slaví láska, život a dobrý vkus?
Vážení čtenáři, drazí hosté a především vy, kdo právě držíte v ruce katalog domácích spotřebičů a potíte se u otázky „Co jim jen dát?“, máme pro vás exkluzivní zprávu z tábora budoucích novomanželů: „Dary jsou krásné, ale finanční příspěvek je jako mazlíček – nezabere místo a nikdy neurazí.“ Podle výpovědí důvěryhodných zdrojů (čti: nevěsty), byl již inventář domácnosti důkladně probrán. Aktuální stav zní:
Proto, chcete-li novomanželům udělat radost, umožnit jim líbánky, pořídit si vysněné křeslo nebo investovat do kurzu „jak nepřipálit na plotně vodu“, finanční dar bude vítán s úsměvem, elegancí a hlubokým vděkem. A nebojte se – na obálce nemusí být brokát ani razítko ministerstva financí. I malý příspěvek udělá velkou radost.
Zkrátka: kdo přinese peníz, potěší srdce. Kdo přinese sošku slona, potěší možná tetičku, ale ne nutně manželskou ložnici.
Během obřadu je zakázáno používat fotoaparáty, telefony a jiná zařízení. Jestli si myslíte, že zvládnete zachytit lepší snímek než náš dvorní fotograf, šeredně se pletete. Pokud budete chtít fotografii z obřadu, počkejte si na oficiální fotografie.
Naši věrní čtenáři a vážení svatebčané, přinášíme důležité sdělení pro všechny, kdo se chystají dorazit na svatební veselí páru Hanzlová–Procházka s vozem, bicyklem či jiným samohybným prostředkem. Na místě konání – tedy u budovy Národopisného muzea v Praze – není možnost parkování. Ano, čtete správně. Není. Ani malé. Ani náznak. Ani pro koně. Prosíme vás proto, abyste zvolili jiný způsob dopravy:
Nevěsta i ženich děkují za pochopení a věří, že i bez parkoviště si cestu na jejich den D najdete. A nezapomeňte – kdo přijde včas, má lepší výhled na šaty i prstýnky!
Drazí hosté, milí přátelé, náhodní kolemjdoucí a vy, kdo jste si tuto stránku nalistovali omylem – dovolte mi pár slov od člověka, který má tu čest a zodpovědnost dohlédnout na hladký průběh dne, kdy se dva zamilovaní lidé rozhodli vkročit do společného života… a do Národopisného muzea. Rád bych vás tímto informoval o organizaci svatebního dne, která – přestože je vedena s lehkostí a radostí – si zaslouží i špetku disciplíny. Tedy prosím pozorně číst, poté si to opakovat před zrcadlem a následně se tím řídit s úsměvem na tváři:
KAVÁRNA OTEVÍRÁ SVÉ DVEŘE JIŽ OD 11:00Ano, Dorado Coffee – místo následného veselí – bude otevřeno od 11 hodin. Využijte toho! Pokud přijedete brzy, můžete si v klidu vychutnat kávu, limonádu nebo jen posedět a těšit se na lásku ve vzduchu. Doporučujeme přijít naladěni, nikoliv nalití.
IDEÁLNÍ PŘÍJEZD: 12:00 (dvanáctá odbije, přijďte vy!)V poledne začíná vřava, šum a šust, které předcházejí velké chvíli. Přijedete-li v pravé poledne, bude to tak akorát – na přivítání, drobnou pomoc i poslední fotky před obřadem, kde ještě nevěstě drží účes a ženich nervy.
PŘÍPRAVY OD 12:00 – KAŽDÁ RUKA SE POČÍTÁ!Nechceme z vás dělat číšníky ani produkční tým, ale pokud někdo rád: připevní mašli, donese kytku, drží židli nebo morální podporu… budeme vděční. Pomoc se cení, zejména ta s úsměvem.
FOTOGRAF PŘICHÁZÍ VE 12:00 – A MÁ NABITÝ FOŤÁKProfesionál s okem ostřejším než špendlík v krajce dorazí ve 12:00. Usmívejte se – nikdy nevíte, kdy jste právě v záběru. (A pokud plánujete přijet v motýlku naruby, udělejte to před jeho příchodem.)
OBŘAD ZAČÍNÁ VE 13:00 – POZDNÍ PŘÍCHOD JE HRUBÝ TRESTNÝ ČIN (společenský)Opakujeme: ve 13:00 přesně začne to, proč jsme tu všichni. Výměna slibů, prstýnků, něžných pohledů a možná i slzy v oku. Buďte na místě včas. Nikdo nechce slyšet cvakání kliky, když zazní „ano“.
PO OBŘADU: FOCENÍ VŠECH HOSTŮ VE SKUPINKÁCHPo obřadu následuje focení všech přítomných. Ne jen novomanželé, ale i rodina, přátelé, kolegové, sousedi, zkrátka všichni – a to v jednotlivých skupinkách. Nebojte, seznam nebude vyvěšen na nástěnce, ale pořadí bude plynulé a přirozené. Usmívejte se – tohle budou vzpomínky na celý život (a možná i do rodinného kalendáře).
HOSTINA FORMOU BUFETU A VOLNÁ ZÁBAVA V KAVÁRNĚPo posledním snímku (a možná i selfie s nevěstou) bude připravena hostina formou bufetu, doplněná o volnou zábavu v přilehlé kavárně. Hudba, smích, tanec, zákusky – dle chuti a výdrže.